Životopis Emy Destinnové

Ema Destinnová se narodila 26. února 1878 v Praze - Nové Město, Kateřinská 5, v zámožné pražské rodině jako nejstarší z pěti dětí. Původně studovala hru na housle u profesora Lachnera. Učí se na klavír a cizí řeči. Studovala herectví v dramatické škole Národního divadla u Otylie Sklenářové-Malé. Nejslavnější operní pěvkyně té doby, byla také básnířka, dramatička, překladatelka, spisovatelka, vlastenka, sběratelka kuriozit a rybářka - vlastním jménem Emilie Pavlína Věnceslava Kittlová.
Otec Emanuel Kittl byl podnikatelem a mecenášem českých umělců. Matka Jindřiška rozená Šrutová byla operní pěvkyně. Jméno Destinnová si zvolila z vděčnosti ke své učitelce zpěvu, operní pěvkyni Marii Loewové - Destinnové.

Umělecký život Emy Destinnové se vyznačoval bohatou pěveckou činností :

1898-1909 sólistka Dvorní opery v Berlíně

43 rolí / 706 vystoupení (Santuzza, Carmen, Mignon, Valentina, Selica, Marta, Mařenka, Markétka, Agáta, Alžběta, Elsa, Senta,Euryantha, Eva, Louisa, Eurydika, Aida, Salome, Milada…)

1901-1923 host Národního divadla v Praze

15 rolí / 82 vystoupení (Carmen, Mignon, Mařenka, Aida, Senta, Milada, Alžběta, Tosca, Libuše, Šárka, Donna Anna…)

1904-1914 a 1919 sólistka Královské opery Covent Garden v Londýně

18 rolí / 231 vystoupení (Donna Anna, Nedda, Elsa, Santuzza, Aida, Carmen, Butterfly, Senta, Taťána, Tosca, Minnie, Amelie…)

1908-1916 a 1919-20 sólistka Metropolitní opery v New Yorku

21 rolí / 249 vystoupení (Aida, Marta, Santuzza, Wally, Nedda, Eva, Butterfly, Mařenka, Gioconda, Alžběta, Líza, Minnie,Tosca, Pamina, Valentina, Amelie, Leonora…)
1916-1917 pro vlastenecký odboj byla internována na zámku Stráž nad Nežárkou - zde napsala román Ve stínu modré růže, písně Zahrada srdce, dramata Kruh měsíců a Tůně, básně Rábští mrtví.

Na své umělecké dráze vystoupila v desítkách měst řady zemí:

Čechy , Morava, Slovensko, Německo, Polsko, Rakousko, Švýcarsko, Francie, Anglie, Maďarsko, Norsko, Dánsko, Švédsko,Chorvatsko, Srbsko, Slovinsko, USA, Kanada.

V letech 1904 -1916 byla partnerkou nejslavnějšího tenoristy Enrica Carusa - v Londýně, Berlíně, Paříži a New Yorku; ve dvanácti operách společně zpívali více než stopadesátkrát. Ruggiero Leoncavallo pro ni komponoval hlavní roli v opeře Berlínský Roland. Giacomo Puccini pro ni komponoval hlavní roli v opeře Děvče ze zlatého Západu. Richard Strauss dirigoval v Berlíně a v Paříži všechna její představení své Salome. Roku 1911 zpívá při korunovačních slavnostech v Londýně. Její první velkou láskou byl cyklistický šampion Jindřich Vodílek. Jejími životními partnery byli barytonista Dinh Gilly, tenorista Mario Roman a nadporučík letectva Josef Halsbach. Za své strhující výkony na operních jevištích byla vyznamenána titulem královské pruské komorní pěvkyně, francouzským řádem čestné legie a množstvím dalších ocenění. Její jméno nesou školy, ulice, festivaly, nadace, kluby i planetka mezi Zemí a Marsem.

Ema Destinnová umírá 28.1.1930 a je pohřbena na vyšehradském Slavíně, ačkoli si přála být pochována v parku strážského zámku.